odvaha k tomu 

Lhal jsem a říkal, že tam mrtvý není. 

Tak pozdě v noci — nebude nikdo na ty housle hrát. 

A byl jsem zděšený a prázdný

jak v zimě sad.

A byl tam. Docela tam byl.

Tím rovným dílem ticha jsme to znali.

Dovedli v strání ukřižovat les — 

a vodu ukamenovali. 

smlouva 

Nechci, aby mne obmýšlel kterýkoliv bůh.

Mám odedávna svého, 

pro vlastní potřebu, i k svému narovnání.

A pro pokoru, které je mi třeba.

Někdy se přihodí, že lidská duše smrdí

jak namoklá psí srst.

Za to se nerouhám. Chci jenom, aby bolest

opravdu bolela a slza byla slza. 

chvíle 

Za žádnou pravdu na světě.

Ale jestli chceš,

za malý pětník ticha.

Je chvíle, která půlí krajinu.

Pokorný okamžik,

Kdy někdo za nás dýchá.

Jan Skácel (1922 – 1989), češki pesnik moravskega porekla - splošno priznan kot eden najboljših pesnikov, ki so pisali v češčini. Pogosto je primerjal strah, ki ga je vžigal komunistični režim na Češkoslovaškem, in zelo svobodno češko govorico. Njegove pesmi so tesno povezane s tradicijo in naravo regije, v kateri je živel – t. j. Južne Moravske.

Njegove pesmi so omenjene v knjigi Ignorance, ki jo je napisal Milan Kundera.