Ko
                     zrem
                    štrlečo
                   v nebo,
                   v soncu
                  obsijano,
                 avtorv ve,
               kam letela bo, 
                      jaz
                   le tako,
              da letim z njo.
                    Vsak
                   stavek
                 nov polet
               na isti planet.
                     Več
                stopenjaska
               daleč bo šla.
                     Kar
               je na koncu            

                 ostalo bo,
                   to bo to.
                      In
                    tam,
                  morda
               se srečava
                 stavek
                 poved
              ponese me
          na novi planet,
       da odrijem novi svet

              leti ! leti !
             leti !! let i!!
            leti !!! leti !!!
                !!!  !!!
                 !!  !!

Marsko-Marjan Škoda